Vztah mezi prodávajícím a kupujícím by měl být vyvážený tak, aby byl naplněn zájem obou, a to, aby kupující získal nemovitost a prodávající peníze. Toto musí být hlavním zájmem všech zúčastněných stran při prodeji nemovitosti.

Není možné, aby zprostředkovatel, a tím je zpravidla realitní kancelář, "nadržoval" jedné či druhé straně a aby tak činil třeba i bankovní ústav, který většinou poskytuje prostředky na úhradu kupní ceny.

Pokud v praxi dochází k tomu, že úhrada kupní ceny je v hotovosti, a to při podpisu kupní smlouvy, pak se riziko zmaření obchodu podstatně snižuje. Takových obchodů je ale čím dál tím méně. Při platbě v hotovosti může dojít k tomu, že uzavřená kupní smlouva nebude následně vložena do Katastru nemovitostí. Pokud vyloučíme vyloženě podvod prodávajícího, který nemovitost již mohl prodat a nebo tuto vůbec nevlastní, pak lze patřičné náležitosti v kupní smlouvě doložit či doplnit za spolupráce obou stran tak, aby byl vklad povolen. Horší je, když prodávající nemá zájem spolupracovat, pak mohou nastat velmi složité situace. Abychom takovéto situaci předešli, je dobré, když prodávající nedostane kupní cenu, nebo její část a tato bude deponována třeba u zprostředkovatele, který by měl být nezávislým prostředníkem a tuto vydat až po předložení vložené kupní smlouvy do Katastru nemovitostí. Je věcí realitní kanceláře, aby těsně před podpisem kupní smlouvy ověřovala vlastnictví v Katastru nemovitostí a snížila tak riziko neuskutečněného obchodu na minimum.

Většinou se však kupní cena hradí z hypotéky či ze stavebního spoření. V tomto případě musíme dávat pozor na některé bankovní ústavy, které požadují, aby ještě před poskytnutím úvěru a poukázáním kupní ceny spolu prodávající a kupující uzavřeli kupní smlouvu, tuto vložili do Katastru nemovitostí a přinesli do banky výpis z Katastru nemovitostí - list vlastnictví již na jméno kupujícího. Pak teprve vyplatí kupní cenu, a to na účet prodávajícího, nebo zprostředkovatele.

Tento postup sice představuje nulové riziko pro banku a kupujícího (který má nemovitost, i když ještě nezaplatil kupní cenu), ale prodávající, který už převedl dům a nemá za něj peníze, nese největší riziko. Protože žádný postup při prodeji není bez rizika, pak i v tomto případě je dobré, když riziko obchodu bude přibližně stejné pro každého účastníka obchodu. Rozhodně je dobré nechat si poradit, jak postupovat a to od příslušné realitní kanceláře, popř. dalších odborníků. Zkušenosti ukazují, že u většiny bank lze najít oboustranně přijatelná řešení.

nahoru^